Seeds Gallery EU,
5/
5
<h2><strong>Semena Lilek sodomský (Solanum linnaeanum)</strong></h2>
<h2><span style="color: #fe0000;"><strong>Cena za balení 10 semen.</strong></span></h2>
<p style="color: #202122; font-size: 14px;"><b>Lilek sodomský</b><span> </span>(<i>Solanum linnaeanum</i>) je<span> </span>polokeřovitá<span> </span>nebo<span> </span>keřovitá,<span> </span>ostnitá<span> </span>rostlina vysoká až 1,5 m, která je v tropech<span> </span>a<span> </span>subtropech<span> </span>vytrvalou, ale ve<span> </span>středoevropských<span> </span>podmínkách pouze<span> </span>jednoletou, nepřečká chladnou zimu. Rostlina je celoročně nápadná svými hluboce dělenými laločnatými<span> </span>listy<span> </span>a případně fialovými<span> </span>květy<span> </span>a okolo 3 cm velkými<span> </span>plody.<sup id="cite_ref-květ6_2-0" class="reference"></sup><sup id="cite_ref-botany_3-0" class="reference"></sup></p>
<h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;"><span class="mw-headline" id="Rozšíření">Rozšíření</span></h2>
<p>Pochází z jihu<span> </span>Afriky, z Jihoafrické republiky,<span> </span>Mosambiku<span> </span>a<span> </span>Zimbabwe, odkud se postupně šířil po africkém kontinentu do<span> </span>Angoly,<span> </span>Eritreje, na<span> </span>Madagaskaru<span> </span>i<span> </span>Makaronésie. Dostal se do mnoha pobřežních oblastí<span> </span>australských<span> </span>států s výjimkou<span> </span>Tasmánie<span> </span>a dále na<span> </span>Nový Zéland<span> </span>a některé<span> </span>pacifické<span> </span>ostrovy (Havaj,<span> </span>Nová Kaledonie,<span> </span>Fidži,<span> </span>Norfolk). Byl zavlečen i do<span> </span>Středomoří, kde jako protivný<span> </span>plevel<span> </span>roste v Albánii,<span> </span>Bulharsku,<span> </span>Chorvatsku,<span> </span>Itálii,<span> </span>Řecku<span> </span>i<span> </span>Portugalsku<span> </span>a<span> </span>Španělsku.</p>
<p>V ČR byl jeho přechodný, pouze jednorázový výskyt zaregistrován v okolí<span> </span>Prahy, u Štětí<span> </span>i<span> </span>Brna<span> </span>na počátku 20. století.<sup id="cite_ref-botany_3-1" class="reference">[3]</sup><sup id="cite_ref-4" class="reference">[4]</sup></p>
<h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;"><span class="mw-headline" id="Ekologie">Ekologie</span></h2>
<p>Teplomilná, vytrvalá, plevelná rostlina rostoucí hlavně v subtropických a tropických oblastech s polosuchým klimatem. Osídluje suché svahy, pastviny, dočasné úhory, řídké světlé lesy, okraje silnic, narušené lokality, skládky odpadů a různě degradovaná stanoviště. Místa jejího výskytu mohou být vlhká, nesmí být ale dlouhodobě zamokřená. Tento<span> </span>fanerofyt<span> </span>nejlépe roste na písčitých půdách dostatečně zásobených<span> </span>vápníkem.<span> </span>Kvete<span> </span>obvykle na jaře, může však nasazovat<span> </span>květy<span> </span>a plodit průběžně po celý rok.<span> </span>Ploidie<span> </span>druhu je 2n = 12.<sup id="cite_ref-květ6_2-1" class="reference">[2]</sup><sup id="cite_ref-botany_3-2" class="reference">[3]</sup><sup id="cite_ref-sol_5-0" class="reference">[5]</sup><sup id="cite_ref-key_6-0" class="reference">[6]</sup></p>
<h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;"><span class="mw-headline" id="Popis">Popis</span></h2>
<p>Rozkladitě rozvětvený<span> </span>keř<span> </span>nebo<span> </span>polokeř<span> </span>je vysoký 0,5 až 2,5 m, ojediněle bývá i vyšší. S věkem dřevnatějící<span> </span>lodyha<span> </span>je přímá, bohatě<span> </span>sympodiálně větvená, v mládí zelená a později hnědá či šedá. Nejdříve je<span> </span>hvězdicovitě chlupatá<span> </span>a později porostlá četnými, kolmo odstálými a nazpět ohnutými, na bázi širokými, asi 6 mm dlouhými, světle hnědými<span> </span>ostny.<span> </span>Kůra<span> </span>starších<span> </span>stonků<span> </span>je světle oranžově-hnědá nebo tmavě zeleno-hnědá.</p>
<p>Střídavě vyrůstající, jakoby papírové<span> </span>listy<span> </span>s 2 cm<span> </span>řapíkem<span> </span>mají<span> </span>čepel<span> </span>dlouhou 5 až 13 cm a širokou 4 až 9 cm, v obryse vejčitou a pravidelně peřenodílnou až peřenosečnou. Čepel je na bázi klínovitá a má po dvou až třech párech úkrojků, jež jsou obvejčité laločnaté, zaoblené a řídce porostlé hvězdicovitými chlupy na kratičkých stopkách. Na střední i některých postranních<span> </span>žilkách<span> </span>obou stran listů vyrůstají až 12 mm dlouhé ostny. Listy jsou zbarvené světle zeleně až žlutozeleně a sušením hnědnou.</p>
<p>Květy<span> </span>velké až 3 cm bývají nafialověle zbarvené, jsou pětičetné s krátkou ostnitou<span> </span>stopkou<span> </span>a vyrůstají jednotlivě, nebo až v šestičetném<span> </span>vrcholičnatém<span> </span>květenství<span> </span>s krátkým vřetenem posetém mnoha ostny. Osa květenství vyrůstá jen zdánlivě z úžlabí<span> </span>listu, ve skutečnosti je pokračováním hlavní lodyhy; květenství je tudíž koncové a k listu protistojné. Výše postavené květy v květenství mají často jen samčí orgány, kdežto dolní květy bývají<span> </span>oboupohlavné, stejně jako květy vyrůstající samostatně.</p>
<p>Kalich<span> </span>asi 0,5 cm dlouhý je zelený, zvonkovitého tvaru, srostlolupenný, do půli členěný v pět trojúhelníkovitých cípů a celý chlupatý i ostnitý; za plodu se mírně zvětšuje, ale vyvíjející se<span> </span>plod<span> </span>zcela nekryje.<span> </span>Koruna<span> </span>je srostlá, kolovitá, mívá až 3 cm v průměru a její světle až tmavě fialové plátky jsou mělce laločnaté a na bázi mají sytěji vybarvený pruh. Pět stejně dlouhých<span> </span>tyčinek<span> </span>s krátkými<span> </span>nitkami<span> </span>nese výrazné žluté<span> </span>prašníky.<span> </span>Semeník<span> </span>je horní, lysý a dlouhý asi 1 cm, u samčího květu je zakrslý. V oboupohlavném květu mezi kruhem prašníků ven vyčnívá až 1,5 cm dlouhá<span> </span>čnělka<span> </span>se zelenavou<span> </span>bliznou.<span> </span>Okvětní lístky<span> </span>oboupohlavných květů, tedy i celé květy, jsou o poznání větší.</p>
<p>Plod<span> </span>je kulovitá,<span> </span>dužnatá<span> </span>bobule<span> </span>velká okolo 3 cm, visící na dřevité, silně ostnité<span> </span>stopce<span> </span>dlouhé asi 2 cm. Bobule je v nezralém stavu světle či tmavě zelená a<span> </span>toxická. V plné zralosti je žlutá s hladkým, lysým<span> </span>oplodím<span> </span>až 1,5 mm silným a se zbytky cípů suchého vytrvalého kalichu sahající asi do poloviny plodu, postupně na větvi přezrává, hnědne, černá a nakonec opadne. Plod má dvě pouzdra s celkem asi dvěma stovkami zploštělých, ledvinovitých, 3 mm velkých<span> </span>semen, která jsou hladká, matná, žlutá až oranžově-hnědá či černá, jeho<span> </span>mezokarp<span> </span>je vlhký, ale není šťavnatý.</p>
<p>Z květenství se obvykle vyvine jeden až dva plody, (ostatní květy bývají samčí), statná rostlina ročně průměrně vyprodukuje okolo tří stovek plodů, které jsou v době nezralosti hořké a pro lidi jedovaté, ve zralosti se jejich hořkost i toxicita ztrácí, přesto není zvykem je konzumovat. Plody obsahují řadu toxických<span> </span>glykosidů, hlavně<span> </span>solamargin<span> </span>a<span> </span>solasonin, které jsou součást většiny<span> </span>lilkovitých<span> </span>rostlin, v minulosti neúspěšně zkoušených k léčbě<span> </span>rakoviny.<sup id="cite_ref-květ6_2-2" class="reference"></sup><sup id="cite_ref-agri_9-0" class="reference"></sup></p>
<h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;"><span id="Rozmno.C5.BEov.C3.A1n.C3.AD"></span><span class="mw-headline" id="Rozmnožování">Rozmnožování</span></h2>
<p>Rostlina se do okolí rozrůstá pomoci<span> </span>oddenků<span> </span>a semeny z popadaných plodů a vytváří rozlehlé, málo prostupné, ostnité<span> </span>křoviny. Semena se obvykle nerozšiřují od mateřské rostliny příliš daleko, jen málo zvířat plody konzumuje a následně roznáší semena, někdy se rostlina šíří pouze dolů po svahu, kam se mohou plody zakutálet. Při přenosu na delší vzdálenost se ostnatý plod mohl přichytit zvířete nebo stroje, plody a semena mohly být též odneseny<span> </span>přívalovým deštěm.</p>
<p>Lilek sodomský je v místech sekundárního výskytu, hlavně v Austrálii, na Nové Zélandu a na ostrovech v Tichém oceánu, problémovým, invazně se šířícím plevelným druhem. Vytváří husté jednodruhové porosty, které jsou díky ostnům běžně neprostupné a vytlačuje z přírody méně agresivní, domácí vegetaci. Na pastvinách omezuje plochy dostupné pasoucím se zvířatům. Zaplevelená místa jsou pro lidí jen ztěží průchozí a pokud se vyskytují podél vodních toků či mořských břehů, podstatně znesnadňují<span> </span>rekreační aktivity. Na druhé straně rozlehlý porost poskytuje v otevřené krajině úkryt mnoha druhům menších živočichů.</p>
<script src="//cdn.public.n1ed.com/G3OMDFLT/widgets.js"></script>
F 70 (10 S)