Nejlepší ceny pro Semena květin Seeds Gallery (12)

Mexican Marigold, Huacatay...

2,05 € (SKU: MHS 79)

Seeds Gallery EU,

5/ 5

<h2>Mexican Marigold, Huacatay Seeds (Tagetes minuta)</h2> <h2>Price for Package of 10 seeds.</h2> Nematocidal Marigold, Mexican Marigold, Huacatay. Annual.  105 to 120 days to maturity.  This is the tallest of marigolds I have grown, reaching as high as 10 feet, and also has the smallest flowers. The herb is an important medicinal, used in Mexico as a tea of the dried leaves and flowers for treating the common cold. It contains thiophenes which have proven antiviral effect. Probably also an important herb for treating influenza. The dried leaves are alse used as an aromatic and harmless tea, and as a culinary spice. The herb also attracts myriads of beneficial insects, although it does take 105 to 120 days to reach maturity. The roots of this plant secrete thiophenes into the soil, compounds that repel pathogenic nematodes--it is very effective and very famous for doing this. A great companion plant for most vegetables, Marigold is not a good companion plant for legumes.  Main source of essential oil of tagates, used extensively in the perfume industry.  Mexican marigold prefers regular garden soil and a full sun exposure, little water. <h2>WIKIPEDIA:</h2> Tagetes minuta has numerous local names that vary by region, most commonly found in the literature as, chinchilla, chiquilla, chilca, zuico, suico, or the Spanish term anisillo.  Other names include muster John Henry, southern marigold, stinking roger wild marigold, or black mint, is a tall upright marigold plant from the genus Tagetes, with small flowers, native to the southern half of South America. Since Spanish colonization, it has been introduced around the world, and has become naturalized in Europe, Asia, Australasia, North America, and Africa. It is used as a culinary herb in Peru, Ecuador, and parts of Chile and Bolivia. It is called by the Quechua terms wakatay in Peru[7] or wakataya in Bolivia.[8] It is commonly sold in Latin grocery stores in a bottled, paste format as black mint paste. Uses The New World peoples have been using Tagetes minuta as a flavorful beverage, a medicinal tea, and a condiment since pre-contact times. The leaves when dried may be used as a seasoning. Wakatay paste is used to make the popular Peruvian potato dish called ocopa''. For some time people have used it as a flavorful herbal tea for medical benefits such as a remedy for the colds, respiratory inflammations, or stomach problems. It can be used to produce an organic dye (known as Tamidye or TAMI dye) which was developed at Moi University in Kenya under the direction of R. K. Mibey. Plants are harvested and "marigold oil" extracted for use in the perfume, tobacco, and soft drink industry. Toxicity The oils contained in the oil glands that are found throughout the above ground portions of the plant may cause irritation to the skin and in some cases are said to cause photodermatitis.<script src="//cdn.public.n1ed.com/G3OMDFLT/widgets.js"></script>

MHS 79

Rychlý náhled

Léčivá nebo kořenící rostlina

Semena Třapatkovka nachová...

1,15 € (SKU: MHS 75)

Seeds Gallery EU,

5/ 5

<h2 class="">Semena Třapatkovka nachová (Echinacea purpurea)</h2> <h2>Cena za Balíček 20 semen.</h2> Třapatkovka nachová (Echinacea purpurea) je rostlina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae).  Třapatkovka nachová je vytrvalá až 1 metr vysoká bylina. Lodyhu má přímou a drsnatě chlupatou. Řapíkaté listy jsou kopinatě vejčité, drsnatě chlupaté a na okraji pilovité. Jednotlivé květní úbory jsou na koncích lodyh. Jsou složeny z jazykových, nachových květů okrajových a z trubkovitých hnědých květů umístěných na květním lůžku. Střední květy jsou pichlavé.[1] Kvete od července do září. <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Název</h2> Latinské jméno rostliny je odvozeno od řeckého slova echinos, což znamená ježek. Dříve byla nazývána česky třapatka nachová a odborné binomické jméno bylo Rudbeckia purpurea. <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Rozšíření</h2> Je původní v Severní Americe, ale je široce pěstována. <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Historie</h2> <div class="thumb tright"> <div class="thumbinner" style="font-size: 13.16px;"><img alt="" src="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9f/The_Botanical_Magazine%2C_Plate_2_%28Volume_1%2C_1787%29.png/220px-The_Botanical_Magazine%2C_Plate_2_%28Volume_1%2C_1787%29.png" decoding="async" width="220" height="393" class="thumbimage" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9f/The_Botanical_Magazine%2C_Plate_2_%28Volume_1%2C_1787%29.png/330px-The_Botanical_Magazine%2C_Plate_2_%28Volume_1%2C_1787%29.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9f/The_Botanical_Magazine%2C_Plate_2_%28Volume_1%2C_1787%29.png/440px-The_Botanical_Magazine%2C_Plate_2_%28Volume_1%2C_1787%29.png 2x" data-file-width="1819" data-file-height="3248"> <div class="thumbcaption" style="font-size: 12.3704px;"> <div class="magnify"></div> Popisný obrázek</div> </div> </div> Pro Evropu objevil třapatkovku nachovou obchodník s léky Joseph Meyer, který se o jejích léčivých účincích dozvěděl od prérijních indiánů, kteří jí říkali icahpe.[2] <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Využití</h2> <h3 style="color: #000000; font-size: 1.2em;">Lidové léčitelství</h3> Používá se jako podpůrná léčba při nemocech z nachlazení a infekcích dýchacích a močových cest, nicméně dle moderních výzkumů jsou její účinky přinejmenším sporné. Prospěšné účinky při léčbě těchto infekcí jsou přisuzovány schopnosti rostliny stimulovat imunitní systém. Používá se též na špatně se hojící rány a na zánětlivá kožní onemocnění. Severoameričtí indiáni využívali třapatkovku na rýmu a bolení v krku, hadí uštknutí, hojení ran, záněty, pohlavní a kožní potíže i pro léčbu koní.[2] <h3 style="color: #000000; font-size: 1.2em;">Zahradnictví</h3> Je používána jako okrasná rostlina, trvalka. Bývá součástí záhonů ale i volných výsadeb, obvykle ve větších skupinách tohoto druhu. Je ceněná jako květina atraktivní pro motýly. Jsou pěstovány zahradní kultivary specifických barev a růstu. <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Obsažené látky</h2> Silice, pyrrolizidinové alkaloidy, estery kyseliny kávové, vinné, polysacharidy, alifatické amidy, isobutylamidy a třísloviny. <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Pěstování</h2> Jde o zcela nenáročnou trvalku. Preferuje slunné polohy, propustné půdy, i s nižším obsahem živin, lze ji pěstovat i na sušších místech. Množí se semeny, dělením trsů nebo ji lze množit kořenovými a osními řízky.[3] <script src="//cdn.public.n1ed.com/G3OMDFLT/widgets.js"></script>

MHS 75 (0.1 g)

Rychlý náhled

Léčivá nebo kořenící rostlina

Devils Apple Fruit of Sodom Seeds (Solanum linnaeanum) 1.45 - 1

Semena Lilek sodomský...

1,95 € (SKU: F 70)

Seeds Gallery EU,

5/ 5

<h2>Semena Lilek sodomský (Solanum linnaeanum)</h2> <h2>Cena za balení 10 semen.</h2> Lilek sodomský (Solanum linnaeanum) je polokeřovitá nebo keřovitá, ostnitá rostlina vysoká až 1,5 m, která je v tropech a subtropech vytrvalou, ale ve středoevropských podmínkách pouze jednoletou, nepřečká chladnou zimu. Rostlina je celoročně nápadná svými hluboce dělenými laločnatými listy a případně fialovými květy a okolo 3 cm velkými plody. <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Rozšíření</h2> Pochází z jihu Afriky, z Jihoafrické republiky, Mosambiku a Zimbabwe, odkud se postupně šířil po africkém kontinentu do Angoly, Eritreje, na Madagaskaru i Makaronésie. Dostal se do mnoha pobřežních oblastí australských států s výjimkou Tasmánie a dále na Nový Zéland a některé pacifické ostrovy (Havaj, Nová Kaledonie, Fidži, Norfolk). Byl zavlečen i do Středomoří, kde jako protivný plevel roste v Albánii, Bulharsku, Chorvatsku, Itálii, Řecku i Portugalsku a Španělsku. V ČR byl jeho přechodný, pouze jednorázový výskyt zaregistrován v okolí Prahy, u Štětí i Brna na počátku 20. století.[3][4] <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Ekologie</h2> Teplomilná, vytrvalá, plevelná rostlina rostoucí hlavně v subtropických a tropických oblastech s polosuchým klimatem. Osídluje suché svahy, pastviny, dočasné úhory, řídké světlé lesy, okraje silnic, narušené lokality, skládky odpadů a různě degradovaná stanoviště. Místa jejího výskytu mohou být vlhká, nesmí být ale dlouhodobě zamokřená. Tento fanerofyt nejlépe roste na písčitých půdách dostatečně zásobených vápníkem. Kvete obvykle na jaře, může však nasazovat květy a plodit průběžně po celý rok. Ploidie druhu je 2n = 12.[2][3][5][6] <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Popis</h2> Rozkladitě rozvětvený keř nebo polokeř je vysoký 0,5 až 2,5 m, ojediněle bývá i vyšší. S věkem dřevnatějící lodyha je přímá, bohatě sympodiálně větvená, v mládí zelená a později hnědá či šedá. Nejdříve je hvězdicovitě chlupatá a později porostlá četnými, kolmo odstálými a nazpět ohnutými, na bázi širokými, asi 6 mm dlouhými, světle hnědými ostny. Kůra starších stonků je světle oranžově-hnědá nebo tmavě zeleno-hnědá. Střídavě vyrůstající, jakoby papírové listy s 2 cm řapíkem mají čepel dlouhou 5 až 13 cm a širokou 4 až 9 cm, v obryse vejčitou a pravidelně peřenodílnou až peřenosečnou. Čepel je na bázi klínovitá a má po dvou až třech párech úkrojků, jež jsou obvejčité laločnaté, zaoblené a řídce porostlé hvězdicovitými chlupy na kratičkých stopkách. Na střední i některých postranních žilkách obou stran listů vyrůstají až 12 mm dlouhé ostny. Listy jsou zbarvené světle zeleně až žlutozeleně a sušením hnědnou. Květy velké až 3 cm bývají nafialověle zbarvené, jsou pětičetné s krátkou ostnitou stopkou a vyrůstají jednotlivě, nebo až v šestičetném vrcholičnatém květenství s krátkým vřetenem posetém mnoha ostny. Osa květenství vyrůstá jen zdánlivě z úžlabí listu, ve skutečnosti je pokračováním hlavní lodyhy; květenství je tudíž koncové a k listu protistojné. Výše postavené květy v květenství mají často jen samčí orgány, kdežto dolní květy bývají oboupohlavné, stejně jako květy vyrůstající samostatně. Kalich asi 0,5 cm dlouhý je zelený, zvonkovitého tvaru, srostlolupenný, do půli členěný v pět trojúhelníkovitých cípů a celý chlupatý i ostnitý; za plodu se mírně zvětšuje, ale vyvíjející se plod zcela nekryje. Koruna je srostlá, kolovitá, mívá až 3 cm v průměru a její světle až tmavě fialové plátky jsou mělce laločnaté a na bázi mají sytěji vybarvený pruh. Pět stejně dlouhých tyčinek s krátkými nitkami nese výrazné žluté prašníky. Semeník je horní, lysý a dlouhý asi 1 cm, u samčího květu je zakrslý. V oboupohlavném květu mezi kruhem prašníků ven vyčnívá až 1,5 cm dlouhá čnělka se zelenavou bliznou. Okvětní lístky oboupohlavných květů, tedy i celé květy, jsou o poznání větší. Plod je kulovitá, dužnatá bobule velká okolo 3 cm, visící na dřevité, silně ostnité stopce dlouhé asi 2 cm. Bobule je v nezralém stavu světle či tmavě zelená a toxická. V plné zralosti je žlutá s hladkým, lysým oplodím až 1,5 mm silným a se zbytky cípů suchého vytrvalého kalichu sahající asi do poloviny plodu, postupně na větvi přezrává, hnědne, černá a nakonec opadne. Plod má dvě pouzdra s celkem asi dvěma stovkami zploštělých, ledvinovitých, 3 mm velkých semen, která jsou hladká, matná, žlutá až oranžově-hnědá či černá, jeho mezokarp je vlhký, ale není šťavnatý. Z květenství se obvykle vyvine jeden až dva plody, (ostatní květy bývají samčí), statná rostlina ročně průměrně vyprodukuje okolo tří stovek plodů, které jsou v době nezralosti hořké a pro lidi jedovaté, ve zralosti se jejich hořkost i toxicita ztrácí, přesto není zvykem je konzumovat. Plody obsahují řadu toxických glykosidů, hlavně solamargin a solasonin, které jsou součást většiny lilkovitých rostlin, v minulosti neúspěšně zkoušených k léčbě rakoviny. <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Rozmnožování</h2> Rostlina se do okolí rozrůstá pomoci oddenků a semeny z popadaných plodů a vytváří rozlehlé, málo prostupné, ostnité křoviny. Semena se obvykle nerozšiřují od mateřské rostliny příliš daleko, jen málo zvířat plody konzumuje a následně roznáší semena, někdy se rostlina šíří pouze dolů po svahu, kam se mohou plody zakutálet. Při přenosu na delší vzdálenost se ostnatý plod mohl přichytit zvířete nebo stroje, plody a semena mohly být též odneseny přívalovým deštěm. Lilek sodomský je v místech sekundárního výskytu, hlavně v Austrálii, na Nové Zélandu a na ostrovech v Tichém oceánu, problémovým, invazně se šířícím plevelným druhem. Vytváří husté jednodruhové porosty, které jsou díky ostnům běžně neprostupné a vytlačuje z přírody méně agresivní, domácí vegetaci. Na pastvinách omezuje plochy dostupné pasoucím se zvířatům. Zaplevelená místa jsou pro lidí jen ztěží průchozí a pokud se vyskytují podél vodních toků či mořských břehů, podstatně znesnadňují rekreační aktivity. Na druhé straně rozlehlý porost poskytuje v otevřené krajině úkryt mnoha druhům menších živočichů. <script src="//cdn.public.n1ed.com/G3OMDFLT/widgets.js"></script>

F 70 (10 S)

Rychlý náhled