Seeds Gallery EU,
5/
5
<h2><strong>Semena Jetel plazivý (Trifolium repens)</strong></h2>
<h2><span style="color: #ff0000;"><strong>Cena za balení 7000 (5g) semen.</strong></span></h2>
<p><b style="color: #202122; font-size: 14px;">Jetel plazivý</b><span style="color: #202122; font-size: 14px;"><span> </span>(</span><i style="color: #202122; font-size: 14px;">Trifolium repens</i><span style="color: #202122; font-size: 14px;">) je plazivá nebo poléhavá, bíle kvetoucí<span> </span></span>bylina<span style="color: #202122; font-size: 14px;"><span> </span>pěstována pro svou vysokou krmnou hodnotu. Je jednou z nejdůležitějších<span> </span></span>jetelovin<span style="color: #202122; font-size: 14px;"><span> </span>a je téměř kosmopolitním druhem.<span> </span></span>Původní<span style="color: #202122; font-size: 14px;"><span> </span></span>areál<span style="color: #202122; font-size: 14px;"><span> </span>výskytu zahrnuje<span> </span></span>Evropu<span style="color: #202122; font-size: 14px;">, oblasti<span> </span></span>Sibiře<span style="color: #202122; font-size: 14px;">,<span> </span></span>Kavkazu<span style="color: #202122; font-size: 14px;">,<span> </span></span>Jihozápadní<span style="color: #202122; font-size: 14px;"><span> </span>a<span> </span></span>Střední Asie<span style="color: #202122; font-size: 14px;"><span> </span>včetně<span> </span></span>Severní Afriky<span style="color: #202122; font-size: 14px;">. V současnosti je rozšířen, samovolně nebo úmyslně, téměř po celém světě. V </span>České republice<span style="color: #202122; font-size: 14px;"><span> </span>se hojně vyskytuje po celém území.<br></span></p>
<p>Hemikryptofyt<span> </span>přirozeně rostoucí na vlhčích loukách, zamokřených polích, v lužních lesích, pobřežních křovinách, příkopech, po okrajích cest i v zahradách od nížin až do horských poloh. Dobře se mu daří na nezastíněném místě ve vlhké, hluboké, písčito hlinité nebo jílovité, slabě kyselé í mírně zásadité půdě bohaté na živiny. Díky svému nízkému vzrůstu dobře snáší sešlapávání a roste i na narušovaných místech. Je rostlinou<span> </span>cizosprašnou,<span> </span>opylovačem<span> </span>bývá především<span> </span>včela medonosná. Dobu<span> </span>kvetení<span> </span>mívá od května do října.</p>
<p>Květenství<span> </span>se vytváří po pokosení nebo po vypasení porostu opakovaně, svým vitálním růstem zvyšuje výnosy druhé a třetí seče. Pastva a časté kosení (třikrát ročně) prodlužují jeho vytrvalost na stanovišti, při jednosečném využívání nebo<span> </span>mulčování<span> </span>z porostů ustupuje. Po zasetí se vyvíjí pomalu a v prvém roce i málo kvete, teprve ve druhém či třetím roce dosahuje plné výnosnosti. Z jara obrůstá velmi brzy a patří mezi jeteloviny vyznačující se dobrou produkci po celou vegetační dobu. Většinou roste na pastvinách a loukách ve společnosti<span> </span>trav.</p>
<p>Na kořenech jetele plazivého jsou<span> </span>symbiotické<span> </span>hlízkové bakterie<span> </span><i>Rhizobium trifolii</i>, poutající vzdušný<span> </span>dusík<span> </span>v množství 60 až 110 kg na 1 ha půdy v závislosti na množství jetele plazivého v porostu. Na některých místech bývá rostlina<span> </span>parazitována cizopasnou, nezelenou rostlinou<span> </span>zárazou menší<span> </span>(<i>Orobanche minor</i>), která odčerpává živiny z jejího těla a tím podstatně omezuje její růst i tvorbu květů.<sup id="cite_ref-botany_1-1" class="reference">[1]</sup><sup id="cite_ref-naturab_2-1" class="reference">[2]</sup><sup id="cite_ref-bib_4-0" class="reference">[4]</sup><sup id="cite_ref-jcu_5-0" class="reference">[5]</sup><sup id="cite_ref-theses_6-0" class="reference">[6]</sup></p>
<h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;"><span class="mw-headline" id="Popis">Popis</span></h2>
<p>Víceletá, 10 až 30 cm vysoká bylina s kůlovitým, větveným<span> </span>kořenem<span> </span>a plazivým nadzemním<span> </span>oddenkem, ze kterého do všech stran odbočují plazivé nebo poléhavé a na vrcholu vystoupavé, článkované, až 30 cm dlouhé<span> </span>lodyhy, které v uzlinách<span> </span>koření. Z uzlin také vyrůstají, na<span> </span>řapících<span> </span>dlouhých 10 až 25 cm, trojčetné<span> </span>listy<span> </span>se srostlými<span> </span>palisty, které<span> </span>pochvovitě<span> </span>obepínají řapík. Poměrně velké, blanité, na vrcholu zašpičatělé palisty jsou bělavé a mají červenofialovými žilkování. Lístky trojčetných (výjimečně čtyřčetných) listů jsou téměř přisedlé, obvejčité až srdčité, 1 až 2 cm dlouhé, na bázi klínovité a na vrcholu uťaté nebo plytce vykrojené. Mají výraznou střední žilku, po obvodě jsou jemně zoubkované a na lícní straně mívají bělavou nebo nazelenalou skvrnu.</p>
<p>Z uzlin lodyh vyrůstají na<span> </span>stopkách, delších než jsou řapíky listů, kulovitá<span> </span>květenství<span> </span>hlávky. Jsou asi 2 cm velké a bývají tvořené 40 až 80 drobnými, vonnými květy dlouhými 8 až 13 mm.<span> </span>Oboupohlavné, krátce stopkaté květy s drobnými<span> </span>listeny<span> </span>jsou během kvetení zbarveny obvykle bíle až krémově, po odkvětu hnědnou a svěšují se dolů. Pětičetný<span> </span>kalich<span> </span>je zvonkovitý, lysý, bělavý s deseti nazelenalými žilkami, má asi 2 mm dlouhou trubku a nestejně dlouhé kopinaté cípy, dva horní jsou delší.<span> </span>Koruna pěti lístky je téměř dvojnásobně dlouhá, bílá, krémová, řidčeji nazelenalá nebo narůžovělá, po odkvětu světlehnědá, elipsovitou pavézu má o třetinu delší než křídla srostla s člunkem.</p>
<p>Plodem<span> </span>je podlouhlý, zploštělý, asi 3 mm dlouhý a 1,5 mm široký, tenkostěnný<span> </span>lusk<span> </span>s vytrvalým kalichem a hákovitým výčnělkem, ve zralosti se rozpadá dvěma chlopněmi.. Obsahuje dvě až čtyři nepravidelně srdčitá<span> </span>semena<span> </span>s hladkým, slabě lesklým povrchem, nejdříve jsou zelenožlutá a ve zralosti hnědá. Bývají dlouhá 1,5 a široká 1 mm,<span> </span>hmotnost tisíce semen<span> </span>je asi 0,65 gramů.</p>
<p>Druh je proměnlivý ve velikosti rostliny a listů, délce řapíku a barvě květů. Je popsáno mnoho<span> </span>forem<span> </span>a<span> </span>variet, mimoto bylo vyšlechtěno i hodně<span> </span>kultivarů<span> </span>přizpůsobených různým klimatickým i půdním podmínkám.<sup id="cite_ref-botany_1-2" class="reference"></sup><sup id="cite_ref-ill_8-0" class="reference"></sup></p>
<h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;"><span id="Obsahov.C3.A9_l.C3.A1tky"></span><span class="mw-headline" id="Obsahové_látky">Obsahové látky</span></h2>
<p>Květy jetele plazivého obsahují<span> </span>glykosid<span> </span>tricholin, dále<span> </span>třísloviny,<span> </span>kyselinu oxalovou,<span> </span>kumarinovou<span> </span>a<span> </span>salicylovou,<span> </span>flavonoidy<span> </span>a<span> </span>pryskyřice.<sup id="cite_ref-vcelarskebyliny_9-0" class="reference"></sup></p>
<h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;"><span id="V.C3.BDznam"></span><span class="mw-headline" id="Význam">Význam</span></h2>
<p>Jetel plazivý patří k základním<span> </span>kulturním<span> </span>druhům jetelovin, využívá se v trvalých travních porostech (pastva) a na orné půdě (jetelotravní směs). Pěstuje se jako součást krátkodobých nebo vytrvalých trávních porostů, méně často jako<span> </span>monokultura. Zakládání porostů se děje výsevem do krycí plodiny na orné půdě (krátkodobé směsi s travami), podsevem do<span> </span>žita<span> </span>a<span> </span>ovsa<span> </span>na pozdně letní a podzimní zelené krmení nebo výsevem bez krycí plodiny (luční a pastevní směsi, okrasné trávníky).</p>
<p>Kvalita krmiva z jetele plazivého je lepší než u jetele lučního,<span> </span>tolice vojtěšky<span> </span>nebo<span> </span>vičence ligrusu, výnosově je však slabší.<span> </span>Píce ním je za suchého počasí šťavnatější a bývá dobytkem raději přijímána než<span> </span>trávy, má dále dobrou stravitelnost, vysoký obsah dusíkatých látek, vápníku, fosforu i draslíku a velkou energetickou hodnotu. Obsahuje však hodně<span> </span>saponinů<span> </span>a málo<span> </span>vláknin<span> </span>a proto krmení s velkým podílem jetele plazivého způsobuje u zvířat<span> </span>nadýmání, jeho ideální množství v krmivu je okolo 25 %. V polních kulturách bývá pěstován nejen jako pícnina, ale i pro zelené hnojení. Rostliny se po vysetí nechají vzrůst, poté jsou zaorány a v půdě<span> </span>zetlí, uvolní přitom živiny a zlepší půdní strukturu.</p>
<p>Jetel plazivý je významnou<span> </span>nektarodárnou<span> </span>rostlinou, která je v mnoha oblastech zdrojem hlavní snůšky<span> </span>včelstev. Jeden květ vyprodukuje za den jetele plazivého vyprodukuje za 24 hodin 0,05–0,4 mg<span> </span>nektaru<span> </span>s cukernatostí 25–59 %.<sup id="cite_ref-vcelarskebyliny_9-1" class="reference">[9]</sup><span> </span>což při průměrném obsahu<span> </span>cukru<span> </span>40 % představuje denní zisk z rostliny asi 30 mg cukru; výtěžnost světlého<span> </span>medu<span> </span>o vynikající chuti se z 1 ha pohybuje v rozmezí 50 až 200 kg. Druhové<span> </span>medy<span> </span>jetele plazivého jsou známé především z jižní<span> </span>Skandinávie. Jsou světle žluté, jemné a příjemné chuti i vůně a při krystalizaci tvoří hrubé krystaly.<sup id="cite_ref-vcelarskebyliny_9-2" class="reference">[9]</sup></p>
<p>Dále jetel poskytuje opylovačům velké množství<span> </span>pylu,<span> </span>pylové rousky<span> </span>jsou tmavě hnědé.<sup id="cite_ref-vcelarskebyliny_9-3" class="reference">[9]</sup><span> </span>Tvorba nektaru i pylu je závislá na množství dostupné vody v půdě, na odrůdě rostlin a jejich<span> </span>ploidii.</p>
<p><span style="color: #202122; font-size: 14px;"></span></p>
<script src="//cdn.public.n1ed.com/G3OMDFLT/widgets.js"></script>
VE 174 (5g)